Administrativní dělení

 

Mitte

Střed je berlínská část se stejnojmennou oblastí, která olemovává  historickou městskou část Berlína. Leží zde východní centrum německého hlavního města s dřívějším jádrem starého Berlína, Braniborskou bránou, ulicí Pod Lipami, Humboltovou univerzitou, musejním ostrovem a televizní věží. Naleznete zde četné vybavení  berlínského senátu v červené radnici a poslanecké sněmovny v Berlíně v pruském sněmu,  stejně jako četná velvyslanectví. Střed je první správní oblastí Berlína.

 

 

Friedrichshain-Kreuzberg

Friedrichshain-Kreuzberg je druhý berlínský obvod ustálený od roku 2001 sloučením bývalého východoberlínského obvodu Friedrichshain a bývalého západoberlínského obvodu Kreuzberg. Oba obvody spojuje most Oberbaumbrücke přes řeku Sprévu.

 

 

Pankow

Pankow je třetí správní oblast Berlína. Pankow leží v severovýchodní části Berlína a sousedí se správními oblastmi Lichtenberg,Friedrichshain-Kreuzberg,  Berlin-Mitte a Reinickendorf.
Pankow má rozlohu 103 km² a počet obyvatel 378 691.

 

 

Charlottenburg-Wilmersdorf

Charlottenburg-Wilmersdorf je čtvrtý městský obvod Berlína, který vznikl v roce 2001 sloučením obvodů Charlottenburg a Wilmersdorf.

Charlottenburg-Wilmersdorf se dělí na sedm lokalit:

 

  • Charlottenburg
  • Charlottenburg-Nord
  • Grunewald
  • Halensee
  • Schmargendorf
  • Westend
  • Wilmersdorf

 

Spandau  (Špandava)

Špandava je bývalé německé město na soutoku řek Sprévy a Havoly, od roku 1920 začleněné do Berlína jako jádro stejnojmenného městského obvodu (Bezirk Spandau na západě Berlína).

 

Přibližně od 7. století byla oblast Havolska osídlována slovanskými kmeny Sprévanů a Havolanů. Původní Špandava byla založena na soutoku řek Havoly a Sprévy. Na tomto neopevněném základě vznikl na konci 10. století opevněný hrad, jehož slovanské jméno se nedochovalo a je proto označován jako Alt-Spandau (Stará Špandava). U vykopávek vedle zbytků dřevěného sálového kostela, datovaného k roku 980, byla nalezena také licí forma tzv. špandavského kříže. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1197 (Everardus advocatus in Spandowe) z listiny braniborského markraběte Oty II. Zřejmě se již jedná o nový askánský hrad, založený Albrechtem Medvědem a ležící severně od Staré Špandavy. Kolem hradu postupně vznikalo osídlení. Když hrad přestal vyhovovat nárokům na něj kladeným, byl přestavěn. V rámci této přestavby byli asi obyvatelé přesídleni do dnešní části starého města Špandavy. Kdy byla Špandavě propůjčena městská práva, není dosud jasné. Oproti celkově rozšířenému názoru nebyly v listině markrabat Jana I. a Oty III. ze 7. března 1232 Špandavě udělena městská práva. Text listiny, pokud je vůbec zachovaný německý překlad autentický, dává jasno, že Špandava již městská práva držela a touto listinou jen obdržela další privilegia, mimo jiné právo na stavbu povodňového kanálu. Tato listina je ale vůbec první zmínkou o městských právech Špandavy. Růst města byl v roce 1560 omezen, neboť z rozhodnutí kurfiřta Jáchyma II. došlo k opevnění města. Stavitelem Rochem zu Lynar byla postavena citadela a ve městě pak zámek (Lynar-Schloss). V tomto zámku pak byla v roce 1632 na jednu noc uložena mrtvola švédského krále Gustava II. Adolfa při jeho poslední cestě z Lützenu do Stockholmu. Pevnost byla dobudována v roce 1594. Za třicetileté války, od roku 1626, byla městu přidělena posádka a byly vybudovány městské hradby. Do konce 18. století se nic nezměnilo na statusu Špandavy jako vojenského města, naopak stavbou zbrojovky z roku 1722, na příkaz pruského krále Fridricha Viléma I., byl spíše posílen. Ve dnech 24. a 25. října 1806 byly pevnost a město oblehnuty Francouzi a posádka donucena vzdát se nepříteli. V březnu 1813 byla pevnost znovu oblehnuta, tentokráte však ruskou a pruskou armádou. Pruské jednotky se oddělily od ruských a začaly s ostřelováním města a pevnosti. Dne 23. dubna se francouzští obránci Špandavy vzdali a město tak bylo osvobozeno. Zákonem z 30. května 1873 se ze Špandavy stalo pevnostní město, kterým zůstalo až do 27. ledna 1903. Ztrátou statutu pevnostního města se mohla Špandava dále rozvíjet. Byly postaveny nové ulice, kostel Sv. Marie , městské lázně, královský zemský tělocvičný ústav a učitelský seminář. Není divu, že se počet obyvatel rozrostl ze 70.000 v roce 1905 na 110.000 v roce 1917.

 

Dne 1. října 1920 ztratilo město svoji samostatnost a stalo se jedním z osmi obvodů Berlína. Po druhé světové válce připadla do britského okupačního sektoru a později do Západního Berlína, ne však celá. Její část Staaken podléhala sovětské správě (ke Špandavě byla připojena až v roce 1990).

 

 

Steglitz-Zehlendorf

Steglitz-Zehlendorf  je šestá správní oblast Berlína a skládá se z oblastí Dahlem, Lankwitz, Lichterfelde, Nikolassee, Steglitz, Wannsee a Zehlendorf. Tato správní oblast vznikla 1.ledna 2001.  V Steglitz-Zehlendorfu  je možno navštívit Botanickou zahradu,  Vanské jezero, Energetické muzeum Berlín, Muzeum evropské kultury a soustu dalších. Mimo jiné se zde také nachází Svobodná univerzita Berlín.

 

 

Tempelhof-Schöneberg

Tempelhof-Schöneberg je sedmá správní oblast Berlína. Tato správní oblast vznikla  v roce 2001 sloučením správních oblastí Tempelhof  a Schöneberg. Tato oblast má rozlohu 53,1 km² a 334 965 obyvatel . Nachází se zde velké množství kostelů, hřbitovů i náměstí.

 

 

Neukölln

Neukölln je osmá správní oblast Berlína. Leží v jižní části Berlína mezi správními oblastmi Tempelhof-Schöneberg, který leží  na západě a Treptow-Köpenick, který leží na východě. V této části se nachází řada náměstí, parků, významných ulic, opera, galerie, zámek a spousta dalších kulturních památek a význačných míst. Neukölln  má rozlohu 44,9 km²a počet obyvatel 320 667. Od 1. prosince 2001 je starostou Neuköllnu Heinz Buschkowsky.

 

 

Treptow-Köpenick

Treptow-Köpenick je devátá správní oblast Berlína. Svou rozlohou 168,4 km² zaujímá 18,9% Berlína a je největší správní oblastí. Oblast Treptow-Köpenick vznikla 1.ledna 2001 sloučením oblastí Treptow a Köpenick. Starostou Treptow-Köpenick je Oliver Igel, který se narodil 9.dubna 1978.

 

 

Marzahn-Hellersdorf

Marzahn-Hellersdorf je desátý správní obvod Berlína s počtem obyvatel 254 381..  Vznikl v roce 2001 sloučením osad Marzahn aHellersdorf. Starostou je zde od listopadu 2011 politik  Stefan Komoß, který se narodil 27. 4 . 1964.  Marzahn-Hellersdorf leží ve východním Berlíně a má rozlohu  61,8 km². Nejvyšší bodem  Marzahn-Hellersdorfu je hora Ahrensfelder, která však měří pouhých 102  metrů.

 

 

Lichtenberg

Je část Berlína ve stejnojmenné oblasti Lichtenberg. K zpřesnění se také mluví o starém  Lichtenbergu. Dnešní Lichtenberg funguje stejně, jako Lichtenberg ve 13.století. Na konci 19.století vstoupl mnohonásobně počet obyvatel , proto se vesnice v roce 1907 stala hrabstvím. Lichtenberg je jedenáctou správní oblastí Berlína.

 

Reinickendorf

Reinickendorf je dvanáctá správní oblast Berlína. V roce 1945 úatřila k francouzské zóně a po znovusjednocení Berlína k západnímu Berlínu. Reinickendorf  má rozlohu  89,5 km²  a počet obyvatel 245 705.