Vítězný sloup

Vítězný sloup, který byl postaven v roce 1864 na přání tehdejšího pruského císaře Viléma I., symbolizuje vítězství Pruska v prusko-dánské válce roku 1864. Jelikož byl sloup oficiálně vystaven až v roce 1873, tedy poté, co Prusko zvítězilo i nad Rakouskem (1866) a nad Francií (1871), symbolizuje spíše pruskou vojenskou sílu a vítězství jako taková. Osmimetrová socha řecké bohyně vítězství, Viktorie, byla přistavěna později a její doplněk je inspirován právě zmíněnými výboji. Každý zlatý prstenec na sloupu připomíná pruské vítězství v boji. Prstence jsou celkem čtyři a ten poslední byl přidá na přání Adolfa Hitlera a symbolizuje anšlus Rakouska z roku 1938.
Sloup je postaven převážně z pískovce, ale některé části jsou tvořeny i hlavněmi děl protivníků Pruska z již zmíněných válek. Zajímavé je, že Vítězný sloup původně nestál na místě, kde se nachází dnes. Jeho původní umístění bylo před budovou Reichstagu a až Adolf Hitler jej nechal přemístit doprostřed parku Tiergarten, kde se nachází dodnes. Hitlerův dvorní architekt Albert Speer zde totiž plánoval vytvořit 5 kilometrů dlouhou osu sever-jih, která měla předčit i pařížské Champs-Elysées. Vítězný sloup přežil druhou světovou válku bez větší újmy. Přesto se jej po skončení války chtěly francouzské okupační jednotky zbavit, což bylo ale nakonec zamítnuto Američany a Brity.